Stejně jako v řadě dalších měst, také v Sedlčanech odjakživa vyzváněly zvony. Tradičním účelem zvonění bylo kromě bezpečnostních důvodů svolávání k modlitbě v zaběhlých zastaveních dne, tedy v šest hodin ráno, v poledne a večer v osmnáct hodin. Také se obvykle vyzvánělo před konáním mše.
Sedlčanský kostel sv. Martina se může chlubit samostatnou renesanční zvonicí, ve které jsou umístěny hned čtyři zvony. Většina z nich je novějšího data, protože za první světové války musely být staré zvony odevzdány pro výrobu zbraní a tento osud se opakoval ještě jednou za války druhé. Vždy se ale našli štědří dárci, díky kterým mohly být pořízeny zvony nové. V kostele sv. Martina a na Církvičce jsou také tzv. umíráčky, sloužící k vyzvánění při úmrtích.
Řada občanů města si jistě všimla, že na několik let se zvony v Sedlčanech zcela odmlčely. Někteří obyvatelé přilehlých panelových domů se s touto ztrátou možná vyrovnali celkem snadno. Ne všichni si zamilovali zvonění, které svolávalo na nedělní mši. Ta totiž v Sedlčanech léta začínala už v 8 hodin ráno. Tito občané si ale mohou oddechnout, v současné době mše začíná až v 9.30.
Jedna stará pověst praví, že na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma. Mohlo by se zdát, že ty sedlčanské se tam zdržely mnohem déle, než je obvyklé. Pravdou ovšem bylo, že za mlčením zvonů stála technická závada. Elektromechanické zařízení, které zvonění umožňuje, již vypovědělo službu, a to i přes mnohé pokusy o jeho záchranu. Nezbytnou se stala koupě a montáž nových zařízení, což vyžaduje shromáždit nemalé finanční prostředky.
Aby mohly zvony ve městě i v budoucnu zvonit, objednala Římskokatolická farnost Sedlčany potřebnou opravu a výměnu nutných provozních komponentů. Díky ní můžeme již několik měsíců znovu v poledne a večer slyšet zvon Františka Bučila. Cena činila přibližně 113 tisíc korun a práce byly firmou Manoušek velkoryse provedeny s předstihem vůči platbě. Zvon tedy již zvoní a farnost zatím skládá peníze na zaplacení faktury. Doposud se podařilo vybrat úctyhodných 58 tisíc Kč. Až budou práce uhrazeny, přistoupí se k pracím na dalším zvonu, a tak se bude pokračovat, dokud nebudou v pořádku všechny. Na opravu každého bude potřeba už „jen“ přibližně 40 tisíc korun, protože již zprovozněný, nový řídící stroj je pro všechny zvony ve zvonici společný.
Farnost v nedávné době provedla rozsáhlé investiční akce jako je oprava fary, vybudování Komunitního centra a další. Rozpočet je tedy v současné době napnutý, a stejně jako tomu bylo v historii, ani nyní se neobejdeme bez sbírky. Ostatně zvony tu zvoní nám všem, a tak se i sluší, abychom se o ně také společně starali. Z kronik víme, že po válečných ztrátách se muselo vybrat mnohem více peněz a lidé si pokládali za čest na ně přispět. V roce 2023, kdy máme v Sedlčanech několikrát více obyvatel než tehdy, by to už nemělo být nic těžkého.
Pokud máte zvuk zvonů rádi, je tu výjimečná příležitost udělat dobrý skutek a pomoci oživit jejich hlas. Výsledek uslyšíme všichni a oprava zajistí fungování zvonů na mnoho dalších let.
Příspěvky na zvony můžete vhodit do označené kasičky v kostele (např. po konání mše), osobně předat P. Stanislavu Glacovi nebo zaslat na účet č. 3858268319/0800. Do poznámky prosím napište:
„Dar pro farnost“. Administrátor farnosti St. Glac také na vyžádání každému dárci vydá potvrzení o daru. Všem dárcům ze srdce děkujeme.
Fotografie a legenda
Tyto dva staré zvony už v Sedlčanech neuvidíme. Vlevo je Martin, vpravo Florian. Oba byly sňaty o Dušičkách 2. listopadu 1916, zrekvírovány jako cenný kov a zničeny. 930 kg těžký zvon Martin býval chloubou sedlčanských měšťanů, z jejichž darů se kdysi pořídil. Dnešní Martin pochází z roku 1968, stejně jako jeho bratrský zvon František Bučil.
